Brno – po D1 – Vinařice (návštěva hornického skanzenu Mayrau, kde si v prostorách bývalého dolu připomeneme historii těžby černého uhlí na Kladensku. Mj. uvidíme i cechovnu – jámovou budovu Mayrau či těžní stroj Ringhoffer. Pražská železářská společnost začala s hloubením jámy Mayrau v roce 1874 a v říjnu 1877 byla v hloubce 515,2 metru nafárána uhelná sloj o mocnosti devíti metrů. Místo zarážky určil sám vrchní báňský ředitel Pražské železářské společnosti Gottfried Bacher. Jáma byla dohloubena do konečných 527 metrů a pojmenována po Kajetánu Mayerovi, svobodnému pánu z Mayrau. Jáma se hloubila v tehdy netradičním kruhovém jámovém profilu. Tuto novinku a řadu dalších zlepšovacích návrhů zavedl závodní Dolu Mayrau Ing. Jan Karlík, který se proslavil zejména vynálezem tachografu) – Lidice (návštěva Památníku Lidice pečujícím o trvalé uchování vzpomínky na vyhlazení obce a utrpení jejích občanů, kteří se dne 10. června 1942 stali obětí nacistického násilí, a zachování jména obce jako celosvětového symbolu obětí válečných zločinů. Kromě vlastního areálu navštívíme také stálou muzejní expozici s novou multimediální expozicí pod názvem „A nevinní byli vinni…„ Expozice seznamuje návštěvníky se životem a osudy obyvatel obce, jejím zničením a obnovou na pozadí klíčových dobových událostí. Součástí památníku je také galerie, jejíž fond vznikl z iniciativy Sira Barnetta Strosse, anglického lékaře, který vyzval umělce celého světa, aby dary svých děl položili u příležitosti 25. výročí vyhlazení základ sbírky výtvarného umění zdejší galerie. Kromě děl výtvarníků z 29 zemí světa je zde početné zastoupení českých umělců, mezi nimiž jsou mj. také Pravoslav Kotík, František Gross, Jitka a Květa Válovy, František Foltýn, František Mertl, Olbram Zoubek, František Jiroudek, Cyril Bouda, Karel Svolinský, Adolf Hoffmeister, Josef Jíra ad. Vyhlazení Lidic způsobilo šok po celém světě. Okamžitě začaly vznikat pomníky a sbírky na stavbu nových Lidic. Nejvýznamnější sbírka vznikla ve Stoke-on-Trent ve Velké Británii. Po válce proběhla velká architektonická soutěž a podle plánů architektů Františka Marka, Václava Hilského, Richarda Podzemného a Antonína Tenzera byly budovány nové Lidice. Stavba probíhala za pozornosti předních politických představitelů, mj. kontroverzního ministra vnitra Václava Noska. Utopie architektonického řešení se setkávala s realitou politiky i každodenního života. Expozice „Stavíme nové Lidice“ je tak významným příspěvkem nejen pro poznání poválečných dějin architektury a designu, ale poodkryje i dosud stále málo zmapovanou historii a politické pozadí poválečné obnovy Československa. Je umístěna přímo v jednom z nově postavených domů a využívá autentického prostoru jednoho z původních domů, který vznikl v rámci výstavby nových Lidic po roce 1945. Expozice je pomyslně rozdělena do dvou zón. První zónou je původní bytový prostor, kde se návštěvník ocitá v interiéru přelomu 50. a 60. let 20. století. Interiéry jsou vybaveny původním, restaurovaným nábytkem, který většinou darovali lidičtí obyvatelé. Navštívit tak lze obývací pokoj s jídelním koutem, kuchyni se spižírnou, koupelnu s toaletou a ložnici rodičů. Pro zájemce o oběd po příjezdu do Lidic je možno rezervovat místo v restauraci. Prosíme o nahlášení při objednávání exkurze!!!) – po D1 směr Brno.

Vstupné cca 260,- / 150,- Kč.

Odjezd v 7.30 hod., návrat do 20.00 hod.