Brno – Mikulov/Drasenhofen – Vídeň (návštěva St. Marxer Friedhof, který vznikl roku 1784 jako jeden z pěti hřbitovů v biedermeierovském stylu. Tyto hřbitovy byly založeny v návaznosti na císařský zákaz pohřbívat v centru města. Do současnosti se dochovaly pouze dva z nich, a to tento a židovský hřbitov ve Währingu.  V r. 1791 sem byl do hromadného hrobu uložen geniální hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart. Hřbitov se stal i dějištěm krvavých bojů, kdy zde roku 1945 bojovali Němci proti Sovětům. Dnes se zde již nepohřbívá a hřbitov slouží pouze jako relaxační park. Odtud přejedeme k areálu ústředního vídeňského hřbitova Wiener Zentralfriedhof. Svou rozlohou dva a půl milionu metrů čtverečních je po hamburském hřbitově Ohlsdorf a po Brookwood Cemetery nedaleko Londýna třetím největším hřbitovem v Evropě a je místem posledního odpočinku přibližně tří milionů osob. Vídeňský magistrát se zde stará o 250 000 hrobů. Byl otevřen v roce 1874 a od svého založení byl sedmkrát přestavěn. Vlastní hřbitov má několik částí. Méně známá je část věnovaná pohřbům žehem. Rozprostírá se okolo krematoria, které je nejvýraznější rakouskou expresionistickou stavbou. Bylo postaveno roku 1922 podle plánů prof. Dr. techn. Clemense Holzemeistera, který ho ještě v 60. letech 20. stol. dále rozšiřoval. V blízkosti hlavního vstupu na hřbitov se nachází Muzeum pohřbívání. Je zde prezentováno více než 250 originálních předmětů a obrazů, z nichž mnohé jsou vystaveny vůbec poprvé. K vidění je mimo jiné originální fourgon (vozík na převoz mrtvol) z doby kolem přelomu minulého století a četné uniformy od přepychového kostýmu španělského dvorního ceremoniáře až po prostý oděv používaný hřbitovními zaměstnanci v současnosti. V soudobém duchu koncipovaná multimediální expozice nabízí také mj. filmové úryvky z Rakouského filmového archivu s nově objeveným a restaurovaným záznamem z pohřbu Františka Josefa I. Při společné procházce hřbitovem objevíme hroby řady osobností veřejného života, jako byl např. Johann Strauss st. i ml., Beethoven Brahms, Schubert, ale i Fritz Wotruba, významný rakouský architekt, autor vídeňského modernistického kostela z let 1965–1976. Nevynecháme ani centrální kostel sv. Karla Boromejského, klenot secesní vídeňské architektury z let 1908–1911 postavený podle projektu Maxe Hegele. V areálu hřbitova jezdí vzhledem k jeho velikosti autobusová linka, která má na trase 22 zastávek. Rovněž je možno se zde projet fiakrem, podobně jako v historickém centru města. Vzhledem k tomu, že se při našem pobytu ve Vídni budeme více než obvykle pohybovat venku a chodit, necháme si také čas jak na občerstvení, tak i na odpočinek v lavicích centrálního kostela. Protože se budeme pohybovat venku, doporučujeme jak pohodlnou obuv, tak i ochranu před eventuální nepřízní počasí. Kdo bude unavený společnou prohlídkou, může se od skupiny kdykoli odpojit, nabrat sílu na některé z četných laviček, pokračovat v poznávání hřbitova a hledání hrobů známých osobností podle plánku u významných hrobových skupin samostatně, a přijít do autobusu až na stanovený odjezd) – Drasenhofen/Mikulov – Brno.

Vstupné cca 8 €.

Odjezd v 8.00 hod., návrat do 20.00 hod.