Brno – Mikulov/Drasenhofen – Vídeň (procházka centrem města ke kostelu Panny Marie Sněžné. Kostel je spojený s řádem minoritů, který byl do Vídně povolán vévodou Leopoldem VI. v roce 1224. Po velkém požáru v roce 1275 položil český král Přemysl Otakar II. základní kámen nového kostela, jednoho z prvních gotických kostelů ve východních zemích Rakouského vévodství. Po smrti Přemysla Otakara v bitvě na Moravském poli zde byly po třicet dnů uloženy jeho ostatky. Významných změn doznal kostel za panování prvních Habsburků. Blanka Francouzská, manželka rakouského vévody Rudolfa III. Habsburského, pozdějšího českého krále, nechala v severní části lodi přistavět kapli zasvěcenou svému dědovi sv. Ludvíkovi, jež byla dokončena roku 1328. V interiéru kostela je umístěna mozaiková kopie Leonardovy Poslední večeře vážící přes 20 tun. Druhou chrámovou stavbou, kterou dnes navštívíme, je kostel sv. Michala. Je jedním z nejstarších kostelů ve Vídni. Byl postaven v pozdně románském až raně gotickém slohu někdy okolo let 1220–1240 jako trojlodní, pravděpodobně na místě staršího chrámu. V letech 1275, 1319 a 1327 kostel zasáhl požár. Původní románská apsida byla v letech 1327–1340 nahrazena raně gotickým závěrem. V roce 1508 byl Maximiliánem I. zrušen hřbitov kolem kostela. Následně pod kostelem vznikly katakomby pro bohaté měšťany i šlechtice. Za třicetileté války pozval císař Ferdinand II. do Vídně řád italských barnabitů ve snaze reformovat katolickou církev. Roku 1626 jim byla svěřena farnost sv. Michala a vedle kostela vznikl úpravou původní fary a školy klášter barnabitů. Kostel sv. Michala byl – kromě kostela sv. Augustina – druhým dvorním farním kostelem habsburských císařů až do roku 1784. V roce 1920 řád barnabitů opustil Vídeň, a dnes chrám sv. Michala slouží jako farní a klášterní kostel salvatoriánům. Po prohlídce kostela zamíříme do Uměleckohistorického muzea, které patří mezi nejvýznamnější muzea umění v Evropě. Z podnětu císaře Františka Josefa I. soustředilo pod jednu střechu císařskou klenotnici, obrazárnu, sbírky zbraní, starožitností a mincí, zlaté poklady nalezené v Uhrách a další sbírky a dnes je prezentuje návštěvníkům z celého světa. Kromě stálých expozic nabízí také kvalitní krátkodobé výstavy. Jednou z nich je v neděli končící výstava Idoly a rivalové – umělci v souboji. V dnešní době jsou soutěž a souboj spojeny především se sportem, ekonomikou, evoluční teorií, architekturou nebo různými typy televizních soutěží. Již od dob starověkého Řecka však konkurence hrála důležitou roli i ve světě umění. Výstava ukazuje, jak ve starověku, renesanci a baroku mezi sebou umělci soupeřili a jak se navíc poměřovali s antickými vzory. Tento druh soutěže tak přinesl některá z nejznámějších děl v dějinách umění. Umělecká díla vystavená na veřejnosti vždy čelila názoru či soudu svých diváků. I vy se můžete stát členem poroty a zapojit se do hodnocení. Kdo jsou nejlepší umělci, které je nejlepší umělecké dílo? K hlasování budete mít příležitost hned na několika místech výstavy. Na jejím konci se pak dozvíte, jaký je aktuální poměr hlasů pro to, které umělecké dílo či autora a zda je Váš názor v souladu s předchozími návštěvníky výstavy či nikoli. Na výstavě se setkáme nejen s antickým zpodobněním Amazonek v podobě římských kopií sochařů Phidia, Kresila či Polykleita z Vatikánských či Kapitolských muzeí, návrhy na výzdobu dveří florentského baptisteria z muzea Bargello, kdy spolu soupeřili Lorenzo Ghiberti a Filippo Bruneleschi, své síly poměří Peter Paul Rubens a Michelangelo Buonarroti nebo Anthonis van Dyck či Tizian a Tintoretto. Kromě připomenutých světových galerií nechybějí ani zápůjčky z florentské Gallerie degli Uffizi, Staatliche Antikensammlungen und Glyptothek v Mnichově, lichtensteinské sbírky The Princerly Collections, Vaduz–Vienna, londýnské Národní galerie, Alte Pinakothek v Mnichově apod) – Drasenhofen/Mikulov – Brno.

Vstupné včetně výstavy Idoly a rivalové plné cca 21 €, snížené cca 18 €.

Odjezd v 8.00 hod., návrat do 20.30 hod.