1. den: Brno – D1 – Kutná Hora – Zámek Zahrádky (tento málo známý zámek na Českolipsku postavil ve druhé polovině 16. století Jan z Vartenberka, který také nechal nákladně upravit interiéry; po roce 1623 se majitelem zámku stal Albrecht z Valdštejna, který nechal původní objekt barokně upravit a založil park; po jeho smrti vlastní zámek až do roku 1897 Kounicové a následně Lichtejštejnové; v roce 2003 zámek vyhořel, od té doby zámek čeká na důkladnou rekonstrukci, dnes je stále nepřístupný, proto uvidíme jeho exteriéry, projdeme se krásným zámeckým parkem a spatříme i známou Valdštejnskou lipovou alej starou 300 let vedoucí do jedné z nejstarších bažantnic v Čechách, dnes s chovem kozy bezoárové a muflonů) – Národní přírodní památka Peklo (součástí zámeckého parku Zahrádky se stal v 19. století i skalní kaňon Robečského potoka zvaný Peklo, dnes národní přírodní památka s bohatým výskytem bledule jarní; během příjemné dvouhodinové procházky bez převýšení projdeme po místní naučné stezce Peklem, v pískovcovém údolí budeme obdivovat různé skalní útvary – převisy, úzké rokle, menší jeskyně nebo skalní byty, míjet cestou budeme zříceninu hradu Zahrádky nebo Robečského hrádku, obří reliéfy skladatele Richarda Wagnera a filozofa Friedricha Nietzscheho nebo velký skalní útvar – tzv. Skautskou skálu, na níž je vyobrazená skautská lilie; naším cílem bude Dubický rybník, kde na nás bude čekat autobus) – Vodní hrad Lipý (hrad v historickém centru České Lípy u řeky Ploučnice byl založený ve 13. století, do současnosti se z něho dochovala jen menší část; nejznámějším držitelem hradu byl Jindřich z Lipé, do poloviny 17. století na hradě sídlili Berkové z Dubé, kteří jej přestavěli na renesanční zámek s dvoupatrovým palácem; v 19. století sloužil jako divadlo, zvonařská dílna a rafinerie cukru; expozice na hradě vám ukáže, jak hrad vypadal v minulosti, například v 19. století, kdy místnosti využíval třeba ředitel cukrovaru, který v té době v areálu byl) – Centrum textilního tisku Česká Lípa (historická expozice představuje dědictví tzv. kartounek na Českolipsku, tedy manufaktur zaměřených na potiskování bavlněných tkanin; Česká Lípa byla svého času po Praze druhým největším centrem potiskování textilu v tehdejším Rakousko-Uhersku; interaktivní expozice nám přiblíží moderní formou techniky potiskování textilu a nabídne možnost si tyto technologie přímo vyzkoušet) – Česká Lípa (projdeme se historickým centrem města památkovou rezervací plnou pěkných měšťanských domů, uvidíme pozůstatky středověkých hradeb, neorenesanční radnici na hlavním náměstí, několik kostelů a bývalý augustiniánský klášter s loretou a Svatými schody, ve kterém si prohlédneme Vlastivědné muzeum a jeho přírodní a historické expozice, knihařskou dílnu, kovářskou expozici, interiér chalupy Vladimíra Menšíka nebo expozici o těžbě uranu na Českolipsku; největší zajímavostí muzea jsou spodní čelisti velryby grónské, unikátní ostatky mamutů nebo jednu z nejbohatších sbírek kolibříků) – Děčín (ubytování).

2. den: Děčín – Zámek Děčín (leží nad soutokem Labe a Ploučnice a patří mezi nejvýznamnější historické památky severních Čech, jeho historie totiž sahá zřejmě až na konec 10. století; současná podoba zámku je dílem hraběcího rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628–1932; čeká na nás prohlídkový okruh interiéry zámku, kde se projdeme zámkem v dobách jeho největšího rozkvětu a slávy, stejně jako sem zavítal třeba hudební skladatel Fryderyk Chopin, císař František Josef I. a řada dalších slavných osobností; prohlédneme si také známou Růžovou, kdysi Lóžovou, zahradu z konce 17. století, kdy byl zámek přestavován za hraběte Maxmiliána Thuna, tehdy byla nejznámější rosarií v habsburské monarchii; zahrada bude otevřena po tříleté rekonstrukci začátkem roku 2026) – Krásné Březno (v rámci komentované prohlídky si prohlédneme kostel sv. Floriána – unikátní národní kulturní památku v duchu saské renesance z 16. a 17. století, která se pyšní původním oltářem s unikátním motivem stromu Jesse – rodokmenem Ježíše – nebo nádhernou žebrovou síťovou klenbou; kostel vznikl jako soukromá luteránská kaple Panny Marie pro zámeckou rodinu a čeleď, která si nechala postavit zámecký areál Krásné Březno v 16. století; areál tvoří starý zámek postavený před rokem 1568 a nový zámek postavený počátkem 17. století s barokní úpravou z první poloviny 18. století; na zámku dnes sídlí Národní památkový ústav, proto se projdeme kolem něj krásným anglickým parkem) – Hrad Střekov (prohlídka majestátního hradu, který je jednou z nejvýraznějších dominant Ústí nad Labem a labského údolí a vypíná se na černé skále, čnící z hladiny Labe do výšky 100 metrů; první zmínka o hradu pochází z roku 1319, kdy se český král Jan Lucemburský rozhodl postavit nad řekou Labe strážní stanici, která by zajišťovala bezpečnost labské plavby a plnila funkci celnice; koncem 16. století se stal jeho majitelem šlechtický rod Lobkowiczů; těžké rány hrad Střekov utrpěl za válek v 17. a 18. století, poté ožil teprve v 19. století v období romantismu, kdy tu vznikla tu výletní restaurace a svou návštěvou poctila hrad řada významných osobností – hrad učaroval Karlu Hynku Máchovi, Johannu Wolfgangu Goethovi nebo Karlu Mayovi) – Vaňovské vodopády (procházka k nádherným vodopádům, které leží na levém okraji Labského kaňonu a jsou největším vodopádem Českého středohoří, neboť sestávají ze dvou čedičových stupňů, oddělených od sebe hlubokou skalní soutěskou, a díky výšce 26 metrů pak náleží i k nejvyšším vodopádům České republiky) – Erbenova vyhlídka Ústí nad Labem (v podvečer na nás čeká procházka na rozhlednu místními nazývanou Erbenka, která otevírá pohled na podstatnou část Ústí nad Labem s dominantami Větruší a hradem Střekov, na České středohoří od Bukové hory přes Milešovku až po bílinský Bořeň i na vzdálené Krušné hory) – Děčín (ubytování).

3. den: Děčín – Kunratice u Cvikova (nádherná obec ležící na úpatí Lužických hor, v níž má sklárnu jeden z nejvýznamnějších současných uměleckých sklářů na mezinárodní úrovni Jiří Pačinek; sklárna Pačinek Glass vznikla rekonstrukcí staré strojní a traktorové stanice a byla otevřena v roce 2015 přímo vedle tamního kostela; během prohlídky zavítáme do sklářského areálu, jehož součástí není jen tradiční huť, kde budeme pozorovat práci mistrů ruční výroby zblízka, ale také brusírna, kde se výrobky opracovávají opět tradičními metodami, dále prodejní galerie moderního skla a v neposlední řadě také unikátní Křišťálová nebo Skleněná zahrada, která nabízí krásné a jedinečné pohledy na rostliny skutečné, ale hlavně ty skleněné, které se tu jakoby náhodně prolínají v neopakovatelném spojení) – Hrad Grabštejn (nádherně zasazený hrad se nachází v srdci tzv. Trojzemí – Česka, Německa a Polska – je poprvé zmiňován ve 13. století, během 16. století byl pak gotický hrad přestavěn v reprezentativní renesanční sídlo a panství, jehož největší rozmach nastal v době, kdy jej ve svých rukách držel známý rod Clam-Gallasů; během prohlídky sídla a jeho historických interiérů z 16. až 19. století se dozvíme nejen o šlechtických majitelích hradu, ale i o nezbytném personálu, který chod hradu a panství zajišťoval; po prohlídce mohou zájemci vystoupat taky na hradní věž, z níž je nádherný kruhový výhled do okolí) – Bílé kameny (krátká procházka k přírodní památce představující osamocenou skupinku pískovcových skal, které dosahují výšky až 20 metrů, v jejich stěnách místy vznikly vlivem zvětrání méně odolných vrstev pískovců oválné dutiny, menší jeskyně a skalní tunely; svrchní části skal tvoří pískovce s vyšším obsahem minerálu kaolinitu, kterému vděčí za svou unikátní bílou barvu, pro kterou jsou známé; někdy se nazývají i jako Sloní skály) – Cvikov (zde nás čeká zhruba dvouhodinová turistická vycházka po Cvikovském okruhu kolem skalního města – uvidíme skalní divadlo, pozůstatek dalšího lesního divadla, dál půjdeme na krásnou vyhlídku Švýcárna a odtud přes Drnovec ke skalnímu masivu a vyhlídce Dutý kámen – pískovcový skalní útvar s vytesanými slunečními hodinami a skalním reliéfem německého romantického básníka Theodora Körnera z roku 1914) – Děčín (ubytování).

4. den: Děčín – Zámek Benešov nad Ploučnicí (podobně jako má řeka Ploučnice pověst Amazonky mezi českými řekami, zámek v Benešově bývá označován za perlu saské renesance; zámecký komplex je jedinečnou ukázkou architektury z období přerodu vladislavské gotiky a renesance; ke dvěma renesančním zámkům se pojí ještě kostel Narození Panny Marie; všechny tři stavby spojuje míšeňský šlechtický rod Salhausenů, který přišel do Čech na počátku 16. století; čekají na nás prohlídky obou okruhů – Horní zámek a Dolní zámek; po prohlídce možnost procházky historickým centrem města s řadou renesančních měšťanských domů) – Horní Police (významné barokní mariánské poutní místo, v historických materiálech nazývané jako Mariánská Police je proslulé milostnou soškou Panny Marie, která byla podle legendy nalezena v roce 1523 na břehu řeky Ploučnice; k poutnímu místu se váže řada legend – kromě nálezu gotické sošky jde například o barokní svíce v presbytáři kostela, které mají být naplněny střelivem nebo řadu zázračných uzdravení na tomto místě; prohlédneme si nádherný kostel, zvonici, ambit, arciděkanství nebo pomník svérázného místního duchovního Wenzela Hockeho) – Hrad Helfenburk (tzv. Hrádek postavili v první polovině 14. století Ronovci, ale už roku 1375 se dostal do vlastnictví pražského arcibiskupství; obydlen zůstal ještě téměř po celé 16. století, roku 1620 byl zapálen a zničen; dnes jde o komplex hradeb vysokých až 12 metrů, kterému dominuje přes 17 metrů vysoká přístupná hradní věž, která se dočkala romantických úprav koncem 19. století, kdy zříceninu hradu koupil a upravil průmyslník hrabě Josef von Schroll a začala být atraktivní pro turisty; dozvíme se taky legendu o tom, proč tento hrad bývá nazýván jako Opičí hrad) – Úštěk (městečko na severovýchodním okraji Českého Středohoří možná znáte z filmů: v Renčových Rebelech tančila po náměstí a před barokním kostelem sv. Petra a Pavla Zuzana Norisová, Jan Svěrák tu natáčel scénky z oscarového filmu Kolja; Úštěk vznikl na úzkém ostrohu, kde byla nouze o každý čtvereční centimetr, na skalní hraně tak dodnes balancují zvláštní domky, které připomínají ptačí hnízda; jako v pohádce se budeme cítit na hlavním náměstí lemovaném měšťanskými domy se štíty a gotickým podloubím; ve městě se dochovala i unikátní věžovitá synagoga s židovským hřbitovem a části hradeb; po prohlídce města se vydáme k Pikartské věži, která byla nejsilnější a nejmohutnější věží městského opevnění, dnes se v ní nachází oblíbené a v celé Evropě jedinečné Muzeum čertů a Pekelné sklepy, ve kterých se můžete těšit jak na krotké čerty domácí, také přespolní ďábly, rarachy, satanáše a démonické bytosti ze všech koutů světa, líbit se vám určitě bude i pohyblivý Peklém) – Praha – D1 – Brno.

——————————————————-

Ubytování s polopenzí formou tříchodového menu v dvoulůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením, TV a Wi-Fi v samém centru Děčína v ceně 3 990 Kč.

Možnost využít skvělé polohy hotelu k večerní procházce po Děčíně a jeho okolí.

Příplatek za jednolůžkový pokoj činí 500 Kč / noc, tj. celkem 1 500,- Kč. Počet pokojů je omezen.

Přihlášky nejpozději do 31. 3. 2026. Do tohoto data je nutno uhradit:

• celou částku za ubytování na bankovní účet: 3399814017 / 3030
• zálohu nebo celou částku za exkurzi na bankovní účet: 1341681339 / 0800
• u obou plateb uveďte jako variabilní symbol číslo exkurze a do zprávy Vaše jméno + mobil

Vstupné cca 1 800 Kč (plné) / 1 450 Kč (snížené).

Odjezd od Janáčkova divadla 8. 10. 2026 v 5:30 hodin, návrat 11. 10. 2026 do 21:30 hodin.

Lektor: Mgr. et Mgr. Tomáš Mariánek