Poslání časopisu:
Vlastivědný věstník moravský vznikl jako samostatné a nezávislé publikační fórum moravské vlastivědy určené k otiskování původních vědeckých prací s tématikou moravské historie, prehistorie, památkové péče, dějin umění, národopisu a dalších společenskovědních oborů.

Když tehdejší Musejní spolek v Brně začal v roce 1946, po více jak půl století své činnosti, s vydáváním Vlastivědného věstníku moravského, Jan Skutil tento časopis definoval jako „ústřední orgán vlastivědného výzkumnictví moravského“. V roce stého výročí založení původního Musejního spolku Vladimír Nekuda zmínil tři základní cíle věstníku: „podchycení vlastivědné práce na Moravě, popularizace vědy a informace o vlastivědném ruchu moravském.“ Vlastivědný věstník moravský zůstává ukotven v těchto základních souřadnicích. Měl by představovat prvek kontinuity v proměňujících se paradigmatech vědecké práce i administrativních rámců muzejnictví, archivnictví a organizace kulturního života vůbec. V obtížně přehlédnutelném množství historického bádání, podob jeho výstupů i publikačních způsobů představuje paradoxně vzácnou příležitost celozemského kontextu pro výzkum a publikaci z oblasti historie a příbuzných disciplín, včetně snah o propojení regionální badatelské činnosti, akademického prostředí a paměťových institucí, a rovněž snahy o propojování badatelských generací. Co je však v kontextu dalších odborných periodik důležité, redakce si klade rovněž za cíl, aby Vlastivědný věstník moravský byl svobodným prostorem pro reflexi relevantních publikací a dalších aktivit.

Rok vzniku časopisu:
VVM vznikl v roce 1946.

Periodicita časopisu:
VVM vychází od roku 2021 z úsporných důvodů jako dvojčísla dvakrát ročně.

Od kdy je časopis neimpaktovaným a recenzovaným časopisem:
VVM je neimpaktovaným a recenzovaným časopisem od roku 2011. Od tohoto data byly hlavní články recenzovány dvěma recenzenty: obvykle jedním z redakční rady, a jedním mimo redakční radu.

Redaktoři
PhDr. Hana Jordánková
Doc. Mgr. Vladimír Maňas, PhD.

Redakční rada časopisu
PhDr. Zdeněk Fišer
PhDr. Bronislav Chocholáč, PhD.
Mgr. Hana Krutílková, Ph.D.
doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc.
PhDr. Václav Michalička, PhD.
PhDr. Pavel Michna
PhDr. Karel Müller
doc. PhDr. Bohumír Smutný, Dr.
prof. PhDr. Josef Unger, CSc.
Mgr. Zdeněk Vostrý, PhD.
Mgr. Daniela Wallnerová.

Všichni členové redakční rady jsou nezávislí na vydavateli časopisu a nikdo z nich není jeho zaměstnancem.

Beneficienti
Ministerstvo kultury České republiky, Nadace Českého literárního fondu, Olomoucký kraj, město Olomouc, moravská a slezská města, městyse a vesnice i jednotlivci

Pokyny pro autory:
1. Rukopisy a přílohy nechť jsou dodávány redakci v elektronické podobě e-mailem na adresu info@mvs-brno.cz.
2. Studie mohou mít rozsah nejvíce 20 normostran (60 znaků na řádku, 30 řádků na stránce, velikost písma 12). O zařazení delších příspěvků rozhodne redakce individuálně. Studie postupují redaktoři recenznímu řízení nezávislých odborníků.
3. Příspěvky do rubriky Studie budiž doplněny o podklad pro anglický abstrakt. Součástí podkladu bude i seznam příloh a titulků k nim.
4. Digitalizované přílohy předložit ve formátu -.tif s rozlišením min. 200 DPI nebo -.jpg s rozlišením 300 DPI. Ke všem přílohám budou připojeny titulky s uvedením autora případně poskytovatele snímku či kresby.

Forma bibliografických záznamů Vlastivědného věstníku moravského

Poznámkový aparát

Odkazy na zdroje (propojené s textem) uvádějte na konci textu (v MS Word jde o funkci Vysvětlivky).

Bibliografické údaje v rámci poznámky oddělujte středníkem.

Celková citace se ukončuje tečkou.

Literatura

V odkazech na literaturu dodržujte toto pořadí údajů:

Monografie: Jméno autora (v pořadí: příjmení, křestní jméno) – spoluautoři: Název. Podnázev (kurzivou). Místo vydání a rok vydání, počet stran.

Stať ze sborníku: Autor stati (viz výše). Název. Podnázev. In: Titul. Podtitul sborníku. Ed. Křestní jméno a příjmení editora. Místo vydání a rok vydání, rozmezí stran.

Stať z časopisu: Autor stati (viz výše). Název. Podnázev. Název časopisu a ročník, rok (číslo, pokud nutno), rozmezí stran.

Stať z denního tisku: Autor stati či šifra autora (viz výše). Název. Podnázev. Název novin, ročník, číslo, přesné datum, rozmezí stran.

Vzory:

– Monografie: Sterneck, Tomáš: Švédské obléhání Brna roku 1645. České Budějovice 2023, 33 s.

– Studie v časopisu: Vičar, Oldřich: K nejstarší topografii Starého Brna. Vlastivědný věstník moravský (dále jen VVM) 27, 1975, s. 75–78.

V případě průběžného stránkování v rámci jednoho ročníku netřeba uvádět číslo časopisu, jinak podle vzoru VVM 27, 1975, s. 75–78.

– Příspěvek ve sborníku: VÍTÁMVÁS, Petr – FLÍDR, Aleš: Perchta II. z Boskovic. In: Šlechtický rod pánů z Boskovic. Ve znamení stříbrného hřebene. Ed. Petr Vítámvás. Boskovice 2020, s. 60–63.

KONEČNÝ, Michal: Karel Jacobi von Eckholm, Josef Dewez a Gottlieb Nigelli. Architekti Jeho Veličenstva v Brně. In: Archivum amicus historici est. Sborník příspěvků k životnímu jubileu Hany Jordánkové. Ed. Radana Červená. Brno 2015, s. 402–414.

– Příspěvek v periodickém sborníku, sérii: SVOBODA, Miroslav: Moravské cisterciácké kláštery ve světle sfragistického materiálu. In: Vývoj církevní správy na Moravě. XXVII. Mikulovské sympozium 2002. Brno 2003, s. 291–309.

– Citace kvalifikační práce: PELOUŠKOVÁ, Zora: Epitafní obrazy brněnských měšťanů 1550–1620. Diplomová práce obhájená na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Brno 1997.

– Citace celého sborníku či monografie s redaktory, tisk:

Dějiny Brna 3. Město v raném novověku. Red. Bronislav Chocholáč, Tomáš Knoz. Brno 2024.

Od lidové písně k evropské etnologii. 100 let Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Eds. Jana Pospíšilová, Jana Nosková. Brno 2006.

– Příspěvek v denním tisku: Ve čtvrtek dne 29. července. Moravská orlice 15, č. 173, 1. 8. 1886, s. 2–3.

– Při opakování autora (u jeho další publikace): FLODROVÁ, M.: K historii brněnských lékáren v pobělohorském 17. století. Brno v minulosti a dnes 17, 2003, s. 311–356.

– Při opakování díla název díla zkracujeme na první podstatné jméno v názvu. V případě jeho shody ve dvou nebo více případech ponecháme název v délce potřebné pro jasné odlišení.

– Při těsně následujícím opakování autora i díla: Tamtéž, s. 316.

Nepublikované prameny

Aktuální název archivní instituce (včetně jejího geografického určení), značka a název fondu (sbírky), časový rozsah fondu (sbírky), inventární číslo (inv. č.), signatura (pokud existuje, sign.), číslo kartonu (kart.) nebo knihy, folio (f.).

– Při první citaci se jméno archivní instituce a název fondu uvádějí v kompletní podobě, pokud pro ně existují zkratky, vypíší se v první citaci do závorek a používají se ve všech následujících opakovaných citacích.

Vzory

Moravský zemský archiv v Brně (dále jen MZA v Brně), fond B 280 Zemský národní výbor Brno. Prezidium (dále jen fond B 280P), inv. č. 6, sign. III/1, kart. 353, f. 83r–v.

Archiv města Brna (dále jen AMB), fond A 1/3 – Sbírka rukopisů a úředních knih (dále jen fond A 1/3), rkp. č. 421, Rejstřík radních počtů 1575–1576, f. 15v.

Publikované prameny

Při citování edic platí zásady platné pro literaturu, dodržuje se znění údajů uvedené na titulu a uvádějí se také čísla dokumentu. Při opakovaném výskytu se užívá zavedených zkratek.

Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (dále jen CDB) V-2. Eds. Jindřich Šebánek et Sáša Dušková. Pragae 1981, s. 182, č. 592.

– Při opakování pouze: CDB V-2, s. 182, č. 592.

Citace internetových zdrojů

Internetové zdroje citujeme uvedením oficiálního (nezkráceného) názvu dané stránky, jenž je napsán na nejvrchnější modré liště stránky prohlížeče, dále uvádíme přístup ke zdroji a datum citace, které dokumentuje, z jaké verze bylo citováno.

Likavčanová, Lenka – Menšíková, Miroslava: Josef Jelinek st. Heslo. In: Internetová encyklopedie dějin Brna. Dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=10490, cit. 17. 3. 2025.

Obecné pokyny

– U místa vydání respektujeme původní znění uvedené na titulní stránce.

– Pokud není uvedeno místo vydání, uvádějte: s. l.; pokud není uvedeno datum vydání: s. d.

– V případě vícesvazkových děl nebo sérií uvádějte relevantní údaje přesně podle titulního listu, naopak ročník, respektive číslo u časopisu vždy arabskou číslicí.

– Při označení editorů, respektive redaktorů se obecně užívá zkratka red. nebo se respektuje originální znění (Hg., Hrsg., Eds.).