Brno – D1 směr Ostrava – Hosťálkovy (prohlídka zámku vybudovaného na místě tvrze, která je poprvé připomínána v roce 1566. Nejvýznamnějšími majiteli byli Skrbenští z Hříště, kterým zámek patřil až do roku 1831, kdy byl za 140 000 zlatých odprodán Karlovi, hraběti von Strachwitz. Posledním šlechtickým majitelem hošťálkovského zámku a velkostatku byl Karl Maria von Arco (1884–1954), jemuž byl objekt na základě Benešových dekretů v roce 1945 zkonfiskován. Novým majitelem zámku se stal stát, který objekt předal do správy Církve československé. Ta jej využívala jako dětskou zotavovnu (1946–1950) a domov pro seniory (1950–1962). V letech 1962–2006 zde sídlil ústav sociální péče. V roce 2015 byly zámecké interiéry poprvé otevřeny pro veřejnost a od roku 2019 je v zámku instalován prohlídkový okruh) – Linhartovy (prohlídka zámku, který vznikl na místě vodní tvrze. Majitelé tvrze – rod Fulštejnů – vlastnili panství do roku 1566. V roce 1578 zdědila panství Linhartovy Kateřina Kravařská ze Šlovic provdaná za Václava Haugvice z Biskupic. Přestavbu zámku do raně barokní podoby provedli stavitelé Sebastian Hohenadel a Andreas Gans z Krnova. Nové stavební prvky a plastická výzdoba fasády připomínají způsobem provedení díla vídeňských architektů, především pak Johanna Fischera z Erlachu. Přestavba pokračovala poté v roce 1730 a v následném období nechal provést hrabě Josef Sedlnický z Choltic úpravu interiérů, byly zbudovány hudební sály. Roku 1855 získali zámek sňatkem Oppersdorfové. V roce 1892 koupila zámek bohatá rodina Wenzelidesů z Krnova, která vlastnila zámek do roku 1930, kdy byl prodán rodině Wülersdorf-Urbairů. Válečná léta se na zámku nechvalně podepsala. V roce 1943 sem byla umístěna německá vojenská nemocnice a téhož roku zámek postihl požár. Od té doby již zámek chátral. Po válce přešel do vlastnictví státu, ten však o něj nejevil zájem s výjimkou roku 1973, kdy byly provedeny nejnutnější opravy, a do zámku byl umístěn sklad Ministerstva zdravotnictví. Po roce 1989 byla provedena oprava fasád na nádvoří a na východním křídle. Další větší rekonstrukce byla provedena v roce 2003. V zámku je nyní umístěna stálá výstava keramiky Jana Kutálka (1917–1987), známého především pro svou originální keramickou figurální i reliéfní tvorbu inspirovanou především českým bájeslovím a pohádkami) – Slezské Rudoltice (prohlídka zámku, který dosáhl největšího rozmachu za života Alberta Josefa hraběte z Hodic (1706–1778). Hrabě se zabýval filozofií, historií, sbíral umělecká díla a starožitnosti a také vedl čilý společenský život. Navštěvovali ho šlechtici, umělci a různé známé osobnosti. Pobýval zde také pruský král Bedřich II. V zámku bylo divadlo a hrála v něm vlastní zámecká kapela. Zámek se stal jedním z kulturních center Slezska a byl někdy nazýván Slezské Versailles. Nákladný život přivedl hraběte Alberta k bankrotu a po jeho smrti bylo zařízení interiéru i sbírky rozprodány. Zámek i park chátraly. Od roku 1779 vlastnil panství měšťan z rodu Čejkové z Badenfeldu, dalšími vlastníky byli továrníci Steuer z Krnova a Heřman Brücker z Červené Vody, kteří se však o vlastní zámek příliš nestarali. Během 2. světové války zde mj. sídlila část Goebbelsova ministerstva propagandy a cvičil zde Hitlerjugend. Po 2. světové válce byl slezskorudoltický zámek krátce sídlem místního národního výboru a později, po částečné rekonstrukci, sloužil zámek v 70. až 80. letech 20. století jako sklad zdravotnického materiálu. V roce 2004 se stala obec správcem zámku a v roce 2008 i vlastníkem. V letech 2020–2022 zde proběhla rekonstrukce) – D1 – Brno.

Vstupné cca 480,- / 330,- Kč.

Odjezd od Janáčkova divadla v 7.00 hod., návrat do 19.30 hod.

Lektor: Mgr. Vlastimil Sochor