Brno – Vyškov – Olomouc – Hukvaldy (prohlídka rodného domu hudebního skladatele Leoše Janáčka (1854–1928). Janáček se narodil 3. července 1854 jako deváté dítě Jiřího a Amálie Janáčkových, kteří měli celkem čtrnáct potomků. Byl pokřtěn jako Leo Eugen. Jeho otec i matka byli hudebně vzdělaní, ale chudí a Leoše už jako jedenáctiletého poslali na klášterní školu ve Starém Brně jako fundatistu (žák, jehož studium bylo hrazeno z odkazů klášteru), kde se mu dostalo pod vedením Pavla Křížkovského hudebního vzdělání. V současné době se v budově nachází turistické informační centrum, Pamětní síň Leoše Janáčka, galerie a expozice Země hradů. Procházkou okolo sochy Lišky Bystroušky, jejíž osudy jsou námětem stejnojmenné Janáčkovy opery, přijdeme až do areálu hradu Hukvaldy. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1285. Názvem měl pánům z Příbora pravděpodobně co nejvíce připomínat jejich původní rodový hrad Hückeswagen. Kromě řady šlechtických majitelů, patřil hrad také králi Jiřímu z Poděbrad. Pevnostní charakter hradu přispěl k tomu, že na hradě vzniklo vězení. Nebyli zde zadržováni jen provinilí poddaní, nejpozději v 16. století bylo na hukvaldském hradě vytvořeno vězení pro neposlušné kněze olomoucké diecéze. V období romantismu byly na hradě Hukvaldy prováděny jen nesystematické stavební zásahy a úpravy, udržována byla pouze kaple sv. Ondřeje. Hrad byl dlouho levným a dostupným zdrojem stavebního materiálu, takže se do dnešních dnů zachoval v torzálním stavu. Při našem pobytu v Hukvaldech nevynecháme ani Památník Leoše Janáčka umístěný v domě, který skladatel koupil v roce 1921 od Marie Janáčkové, vdovy po svém bratru Františkovi, když už více než 30 let jezdil o prázdninách i s rodinou na Hukvaldy. Když později přikoupil ještě kus pole a lesa na nedaleké Babí Hůře, cítil se plnoprávným hukvaldským občanem. Do konce života Janáček své hukvaldské sídlo zveleboval, v posledním roce ho rozšířil o nadstavbu a zavedl v domě elektřinu. V památníku najdeme historickou část Janáčkova původního zařízení a naučnou expozici fotografií a faximilií, vztahujících se ke skladatelovým pobytům na Hukvaldech. Pěšky celkem cca 2 km + 1,5 km; převýšení cca 165 m) – Frýdek-Místek (návštěva národní kulturní památky poutního kostela Navštívení Panny Marie. Barokní chrám, dostavěný roku 1777, byl roku 1999 povýšen na baziliku minor. Hlavní oltář dokončený po smrti sochaře Jana Schuberta brněnským sochařem Ondřejem Schweiglem roku 1796 nese sochu Panny Marie Frýdecké, která byla pro Janáčka inspiračním zdrojem pro jeho skladbu Frýdecká Panna Maria. K soše se také od dob baroka konaly a dodnes konají četné pouti spojené s mariánskými svátky. Jen od jara 1712 do října následujícího roku, bylo ve Frýdku 143 procesí s počtem 66 500 poutníků! Hlavní mariánské poutě jsou vždy v sobotu a neděli nejbližší k svátkům: Navštívení Panny Marie (2. července), Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) a Narození Panny Marie (8. září), a to pobožnostmi v chrámu a jeho okolí i obnovenými pěšími poutěmi z Havířova, Karviné a dalších farností na Těšínsku. V současnosti jsou také organizovány např. diecézní poutě seniorů, pouť matek, poutě ke kapli v Hájku aj. Exkurzi pořádáme k Roku české hudby) – Olomouc – Vyškov – Brno.

Vstupné plné cca 300,- / 200,- Kč.

Odjezd od Janáčkova divadla v 8.00 hod., návrat do 19.00 hod.

Lektor: Mgr. Vlastimil Sochor