Brno – D1 – Kolín – Radim (prohlídka zámku na čtvercovém půdorysu – přibližně 35 × 35 m – který je tvořen 3 trakty budov uzavírajícími dvůr. Hlavní zámecká budova byla vystavěna ve stylu saské renesance. Ve sklepení je funkční černá kuchyně. Unikátem je velmi dobře dochovaný záklopový strop zdobený bohatými ornamentálními malbami. Mezi majitele zámku patřily významné šlechtické rody, jako např. Valdštejnové, Šternberkové, Berchtoldové z Uherčic, Gallasové, Pálffyové, Šlikové, Kinští a Lichtenštejnové. Ti zámek vlastnili nejdéle – celých 140 let. V roce 1925 zámek prodali Jaroslavovi Bukovskému. V době protektorátu zámek zabrali Němci pro vojenské potřeby. V roce 1948 byl zámek znárodněn a roku 1950 rodině Bukovských zabaven. Poté objekt sloužil jako ubytovna a sídlo obecního národního výboru. Roku 1990 byl v rámci restitucí vrácen potomkům původního majitele. Ti se pokoušeli zámek a okolní nemovitosti vlastními silami renovovat. V roce 2005 byl zámek prodán novému majiteli, který provedl celkovou rekonstrukci a postupně objekt dále renovoval a vybavoval starožitným mobiliářem. Později zámek opět prodal nynějšímu majiteli, který mu předtím pomáhal s rekonstrukcí. Během návštěvy zámku si prohlédneme oba prohlídkové okruhy. První okruh zahrnuje sklepní prostory dříve obývané čeládkou, funkční černou kuchyni, lednici, šatlavu a místnost pro porážku a zpracování menších domácích zvířat. V přízemí uvidíme kancelář panského hejtmana, bílou kuchyni, zbrojnici, společenskou místnost a ložnici princezen. Součástí okruhu je i galerie ve vstupním foyer pro dočasné autorské výstavy. Druhý okruh nabízí reprezentační místnosti renesanční šlechty. Nacházejí se v 1. patře: ložnice, hodovní síň, Berchtoldova ložnice, kancelář Lichtenštejnů, společenský a svatební sál s kancelářskou místností. Okruh zahrnuje i dámskou ložnici a ochoz svatebního sálu s prohlídkou malovaného záklopového stropu v 2. patře) – Škvorec (prohlídka zámku Savoia, který je vlastně částečně dochovaným přestavěným hradem, který byl založen ve 2. polovině 13. století. Mezi jeho významné majitele patřil arcibiskup Olbram III. ze Škvorce a panské rody Klinštejnů a Smiřických ze Smiřic. Zikmund I. Smiřický ze Smiřic přestavěl gotický hrad na renesanční zámek, který byl později barokně upraven. Od poloviny 19. století do roku 1939 část zámku využívala škvorecká židovská komunita, které v něm měla synagogu, byt rabína a ješivu. Od roku 1950 zámek patřil k majetku zemědělského družstva a v roce 1993 byl navrácen původním majitelům, kteří mu navrátili jeho někdejší krásu) – Kostelec nad Černými lesy (prohlídka zámku; poté, co byl kostelecký hrad v roce 1548 částečně zničen požárem, zasadil se král Ferdinand I. Habsburský o jeho přestavbu na renesanční zámek. Autory stavebního projektu přestavby byli architekti Hans Tirol a Ulrico Aostalli de Sala. V roce 1558 přešel Kostelec do vlastnictví Jaroslava Smiřického ze Smiřic (1513–1597), který zámek upravil na hlavní sídlo svého rodu a pokračoval v přestavbě zámku. Za účast na stavovském povstání proti císaři a kvůli evangelicko-luteránskému vyznání po bitvě na Bílé hoře roku 1621 byl Smiřickým zkonfiskován veškerý majetek císařem Ferdinandem II. Poté černokostelecké panství získal Albrecht z Valdštejna, který jej v roce 1623 prodal Karlovi I. z Lichtenštejna. Za držby Lichtenštejnů byl zámek od roku 1759 vévodkyní Marií Terezií Savojsko-Lichtenštejnskou upraven v barokním stylu podle plánů tyrolského stavitele Josefa Jägera. Po zrušení vrchnostenského systému byla část zámku od roku 1850 sídlem okresního soudu a hostila úřady správy panství. Po vzniku Československa v roce 1918 byl zámek i panství Lichtenštejnům vyvlastněn při pozemkové reformě a přešel do majetku státu. V současnosti na zámku sídlí Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy, který je vysokoškolským lesním statkem České zemědělské univerzity v Praze. Zámecký prohlídkový okruh nabízí prostory a části zámku, které jsou poprvé v historii zpřístupněny široké veřejnosti: zámecká kaple – severní křídlo (zámecké komnaty) – Velký Rytířský sál – zámecká terasa – střecha a krovy. Fyzická náročnost prohlídkového okruhu: středně obtížná – prohlídka vede od přízemí do střešních prostor a zahrnuje přesuny po schodištích) – D1 – Brno.

Vstupné cca 850,- / 730,- Kč.

Odjezd od Janáčkova divadla v 7.00 hod., návrat do 19.30 hod.

Lektor: Mgr. Vlastimil Sochor