Brno – D1 – Praha (prohlídka bývalého opatského kostela Zvěstování Panně Marii v areálu kláštera sv. Gabriela – bývalého řeholního domu benediktinek beuronské kongregace. Iniciátorkou založení kláštera s ústavem pro výchovu dívek ze šlechtických a zámožných rodin byla hraběnka Gabriela Swéerts-Sporcková, která na výstavbu poskytla finanční prostředky. Byl vystavěn v letech 1888–1891 podle návrhu benediktinských mnichů Hildebranta de Heptinna a Ghislaina Béthuna. Hraběnka se stavby nedožila, nicméně klášter byl na její památku dedikován jejímu patronovi, archandělu Gabrielovi. Výzdoba klášterního kostela společně s částmi dochované výzdoby v interiéru bývalého kláštera je unikátní ukázkou umění Beuronské školy, která mj. formovala nové pojetí křesťanského umění podle vzorů pocházejících ze starověkého Egypta. Klášterní areál v současnosti vlastní developerská společnost, která ho nabízí k pronájmu na různé společenské i kulturní akce. Umožní-li to aktuální provozní podmínky, navštívíme kromě kostela také přilehlé klášterní prostory. Po prohlídce areálu kláštera si ponecháme čas na oběd. Předem přihlášeným zájemcům bude zajištěna rezervace v restauraci Smíchovská krčma, event. v jiné blízké restauraci. Po obědě přejdeme cca půl kilometru do areálu Malostranského hřbitova (cca půl kilometru). Původně byl založen jako morový při epidemii v roce 1680. Jako hřbitov pro Malou Stranu sloužil v letech 1787–1884, od zákazu pohřbívání uvnitř města Josefem II. do doby, kdy rozrůstající se zástavba dosáhla až do okolí hřbitova. Malostranský hřbitov údajně inspiroval Jana Nerudu při psaní sbírky básní Hřbitovní kvítí. Kromě manželů Duškových, hostitelů W. A. Mozarta na nedaleké Bertramce, jsou zde pochováni také barokní architekti Kilián Ignác a Kryštof Dientzenhoferovi, ale i řada malířů především 19. století. K naší poslední zastávce to budeme mít ze hřbitova procházkou zhruba jeden a půl kilometru: Winternitzova vila, dílo architekta Adolfa Loose a Karla Lhoty (ten je autorem všech prvků v interiéru), která je podle interiérové barvy slonové kosti také někdy nazývána Béžová princezna. Třípatrový dům byl vystavěn v letech 1931–1932 pro právníka JUDr. Josefa Winternitze, jehož rodina v ní bydlela do roku 1941, kdy byla odvedena do Osvětimi, a vilu zabral vystěhovalecký fond. Způsob členění vnitřního prostoru vily, tzv. raumplan, je charakteristický pro architekta Adolfa Loose, který je také autorem i proslulé Müllerovy vily. Winternitzova vila byla posledním jeho realizovaným projektem. Hlavním prostorem domu byla obytná hala. Na ni navazovala ve zvýšené úrovni jídelna a menší obytný pokoj. První patro vily sloužilo jako soukromý prostor rodiny. Druhé patro a suterén obývalo služebnictvo. Vila je zapsána v katalogu moderní architektury Iconic Houses, který sdružuje mimořádná díla světových architektů, architektonicky významné domy, domy umělců a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.) – D1 – Brno.

 Uzávěrka přihlášek na exkurzi a nahlášení zájmu + varianty oběda do 15. 2. 2026.

Obědové menu formou polévky (francouzská cibulačka s krutony) + hlavní chodu dle výběru:

• 1) vepřové výpečky, bílé zelí, houskový knedlík (199,- Kč)
• 2) kuřecí prsíčko se sýrovou omáčkou, šťouchané brambory (235,- Kč)
• 3) smažený květák, vařené brambory, domácí tatarka (219,- Kč)
• ceny obědů se mohou do příštího roku mírně navýšit

Vstupné cca 450 Kč (plné) / 370 Kč (snížené).

Odjezd od Janáčkova divadla v 6:30 hodin, návrat do 19:30 hodin.

Lektor: Mgr. Vlastimil Sochor