Muzejní a vlastivědná společnost v Brně

obdržela finanční podporu od Jihomoravského kraje a statutárního města Brna, jakož i záštitu primátora statutárního města Brna a starosty města Mikulova
pro uskutečnění projektu

Vysídlení 1938

V Mikulově byl odhalen pomník lidem, kteří před osmdesáti lety přišli o své domovy

Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, z. s. (dále jen MVS) se podle svých stanov snaží prohlubovat historické vědomí o podílu Moravy na vytváření evropských hodnot, jakož i vlastenectví, ale rovněž spolupracuje při ochraně historických památek. Ale nejen to: nedávno dokázala, že se sama snaží vytvářet hmotné připomínky dějinných událostí moravských regionů.

Mezi vlastivědně zaměřené akce roku 2018, kdy jsme oslavili 100. výročí vzniku Československé republiky, totiž zahrnula postavení pomníku k 80. výročí tragických událostí, které se na podzim roku 1938 odehrávaly jak na jižní Moravě, tak i v celém československém pohraničí. Právě tehdy byly tisíce našich občanů – a to různých národností – nuceně vysídleny, vyhnány či uprchly před násilím ze svých domovů. Stalo se tak nejen kvůli eskalující agresivitě německých henleinovců – hlavně ordnerů, ale zejména pak v důsledku záboru zhruba třetiny území ČSR především nacistickým Německem po uzavření tzv. mnichovské dohody. Návrh zhotovení pomníku, který v létě 2017 zaslal na vedení Muzejní a vlastivědné společnosti člen Společnosti PhDr. Jan Mervart, byl vstřícně přijat především předsedou PhDr. Pavlem Michnou, členy výboru PhDr. Emilem Kordiovským, doc. PhDr. Bohumírem Smutným, Dr., prof. PhDr. Josefem Ungerem, CSc., členem PhDr. Oskarem Brůžou, ale i dalšími osobnostmi. Jmenovaní utvořili výbor pro zbudování pomníku a projekt nazvali Vysídlení 1938. Oslovili poté s nabídkou spolupráce různé společenské organizace, z nichž sice naprostá většina projekt přivítala, jenže k další spolupráci už bohužel z různých důvodů nedošlo. Nevyužití nabídky lze litovat už z toho důvodu, že z dnešního pohledu se lze oprávněně domnívat, že tato spolupráce by byla ku prospěchu nejen věci, ale i organizací samotných. Tíha přípravy projektu tak zůstala pouze na Muzejní a vlastivědné společnosti, díky jejímuž neúnavnému úsilí byl projekt doveden do úspěšného konce.

Na začátku projektu stála volba místa pro umístění pomníku. Hned z několika dobrých důvodů bylo členy přípravného výboru navrženo město Mikulov, které v roce 1938 rovněž spadalo do nacistického záboru a stalo se pak sídlem tzv. landrátu (říšskoněmeckého správního úřadu) Nikolsburg pro 55 obcí bývalých soudních okresů Mikulov, Hustopeče, Pohořelice a Břeclav. Plné pochopení pro záměr MVS poté projevil mikulovský starosta Rostislav Koštial, následně pak díky rozhodnutí Rady města Mikulova byl určen pozemek pro postavení pomníku, který se nachází na vhodném místě v městském parčíku pod židovským hřbitovem. Z ekonomického hlediska bylo ovšem podstatné, že projekt uspěl s žádostí o poskytnutí finanční podpory zejména u Jihomoravského kraje (výraznou měrou MVS pomohl krajský zastupitel Bc. Michal Doležel) a statutárního města Brna (Brno sice do zabraného území nespadalo, ale poskytlo pomoc a útočiště tisícům lidí, kteří přišli na podzim roku 1938 o své domovy), menší částkou také přispěli někteří členové MVS a dále pak téměř dvě desítky z těch jihomoravských obcí, které byly před osmdesáti lety záborem postiženy – jmenovitě Břeclav, Bulhary, Cvrčovice, Dolní Dunajovice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Hustopeče, Lednice, Novosedly, Pasohlávky, Pavlov, Pohořelice, Pouzdřany, Strachotín, Valtice a Zaječí. Přípravný výbor se dále dohodl na výtvarném řešení pomníku, který měl tvořit kámen z Pálavských vrchů, do něhož měla být zasazena žulová deska s nápisem V upomínku 80. výročí nuceného vysídlení československých občanů z pohraničního území ČSR zabraného nacistickým Německem v říjnu 1938. Následovalo další kolo jednání, po němž došlo k tomu, že Chráněná krajinná oblast Pálava ochotně a velkoryse věnovala MVS kámen zpod pálavských kopců, vlastní pomník pak zhotovila mikulovská firma Kamenické práce-Kalašutra. Záštitu nad projektem převzali primátor statutárního města Brna Ing. Petr Vokřál a starosta města Mikulova Rostislav Koštial.

Slavnostní událost odhalení pomníku se uskutečnila 10. října 2018 od 16.30 hod. Pietnímu aktu byla přítomna zhruba stovka hostů, mezi nimiž byly desítky účastníků tradičního mikulovského historického sympozia, které se v tu dobu v Mikulově právě konalo, a to na přímo symbolické téma – Formování hranice na jižní Moravě po roce 1918. Zazněly projevy předsedy MVS a poté i mikulovského starosty, který následně snětím státní vlajky z pomníku provedl odhalení vkusné kamenné připomínky někdejšího vysídlení. Moderátor pak zarecitoval báseň Františka Halase Voják ze sbírky Torzo naděje a na závěr přednesl smíšený pěvecký sbor Virtuosi di Mikulov pod vedením sbormistra Martina Franzeho československou hymnu.

Projekt chtěl přispět k vyrovnání a objektivizaci často jednostranných pohledů, k nimž občas dochází v souvislosti s akcemi připomínajícími odsun německých obyvatel z poválečné ČSR v roce 1945, ale stejně tak k lepšímu informování a porozumění mezi občany české a německé národnosti. Jedná se totiž o téma stále aktuální a dodnes bolestné, k němuž je třeba přistupovat s hlubokou znalostí historie a objektivně, nikoliv z povrchního hlediska pouhé atraktivnosti tématu, nebo dokonce jednostranného vznášení viny či naopak sebeobviňování. V historické kontinuitě minulých století je třeba nahlížet v tomto případě zejména souvztažnost příčin a následků let 1938 a 1945 v rámci dlouhodobých česko-německých vztahů. Projekt chtěl alespoň malou měrou splatit část velkého dluhu, který máme vůči našim občanům vysídleným v roce 1938. Dne 10. října 2018 se tento záměr podařilo v Mikulově realizovat.

Autor textu: PhDr. JAN MERVART

Fotografie

¨

Fotografie: ING. JAROSLAV BOBEK (5×) a MARIE UNGEROVÁ (1×)